Velikonoce

Jak je to vlastně s velikonočními tradicemi? Jaké se drží zlo(vzlyky) a obličeje?

Blíží se Velikonoce a tak jsem uvažoval, jaké tradice a obyčeje jsou s nimi spjaty. Na klasický mrskut už nechodím dlouho. Vaječný salát jsme jako děti konzumovali ještě týden po svátcích, a později, když jsem již mohl inkasovat i kořalku, jsem zjistil, že pít se dá kdykoliv a přestal se omezovat se jen na Velikonoce. Takto jsem vyřešil i silvestr a jiné svátky.

Začal jsem tedy gůglit a toto jsem našel:

Všechny dny již týden dopředu mají nějaké přívlastky. Většinou jsou pojmenovány po barvách a já chtěl vědět, proč.

Logicky vychází tyto názvy z biblických příběhů.

Třeba květná neděle je připomínkou příchodu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde jej vítali palmovými ratolestmi. V pondělí se kostely zdobí modrou, to jsem nenašel proč. Úterý je pak šedivé a měly by se vymetat pavučiny a prach ze všech koutů v domě. Ovšem říká se mu také žluté. Středa je sazometná nebo také škaredá. V tento den byl totiž Ježíš zrazen Jidášem za třicet stříbrných, prý se na Ježíše mračil a škaredil.

Čtvrtek je zelený a proběhla poslední večeře. Pátek je velký, den ukřižování Krista. Pukají skály a odkrývají poklady ukryté pod zemí. Bílá sobota se má trávit ve smutku a rozjímání. V neděli –  na boží hod je zvykem péct beránky, zajíčky a mazance, chlapci pletou pomlázky. Velikonočnímu pondělí se také říká červené. Chodí se za pomlázkou za zvuků řehtaček, klapaček a trakařů a vše připomíná jaro.

dva slámoví zajíčci

Já na tradice moc nejsem, ale přesto jsem se do jejich držení zapojil, i když nevědomky. V neděli jsem utekl na rozkvetlou louku, aby mě doma nevítaly moje ratolesti, takže byli moji kamarádi celé pondělí modří závistí. V úterý jsem vymetl pavučiny v hospodách, kde jsem dlouho nebyl, tudíž se na mně celou středu pro změnu škaredila manželka.

Abych furt nechlastal, tak jsem na zelený čtvrtek pro změnu zahulil. V pátek jsem měl flashback, takže jsem doma nalezl pár pokladů. Třeba nářadí, které jsem tak dlouho hledal a starej mobil, kvůli jehož ztrátě jsem si koupil nový. V sobotu mi bylo trochu smutno, protože jsem opět nemohl najít to nářadí a rozjímal jsem, kam jsem jej schoval tentokrát. Jako vždy na místo, kde je příště určitě najdu. V něděli jsem byl jako beránek a abych nevypadal jako mazanec, zůstal jsem doma a uklízel. Našel jsem starý Playboy se zajíčkama a den mi pěkně utekl. V pondělí jsem si otevřel lahev červeného a koněčně dostal tu správnou jarní náladu – prostě jsem se zase cítil jako znovuzrozený.

2 komentáře u „Velikonoce“

Napsat komentář