Ještě to nevzdávejte. Ještě pořád můžete něco napsat na prázdné stránky knihy vašeho osudu. Ale jestli nechcete.
Clickbait – poutavý titulek, který nutí čtenáře na něj kliknout.
Proč lidi přitahují bulvární, chvástavé a pobuřující zprávy? Normálno je pasé, teď se musí šokovat!
Lidé chtějí senzaci za každou cenu. I když vědí, že je to lež, baží po tom. Jejich životy jsou patrně prázdné a šedivé. Každodenní stejnost a stereotyp je ubíjí, a protože je jejich existence tak vágní, chtějí zažít něco dobrodružného alespoň prostřednictvím novin, či televize.
Jako magnet pak působí titulky typu:
- Neuvěřitelné se stalo skutkem…
- S tímhle kouzlem se vám každá nemoc vyhne obloukem, jako americký prezident Brnu.
- Tyhle věci by měl vědět každý, než začne randit.
- Všechny banky nás budou nenávidět, když prozradíme tento tajný způsob vydělávání peněz.
- Vyhoďte váhu! S naší bůčkovou dietou již nikdy neztloustnete ani o gram.
Mě to nechává chladným a raduji se naopak z každé maličkosti: Dnes jsem viděl v parku veverku a od té doby je to kámoška.
Jenže ono je to ještě horší. Lidé mají také neutuchající potřebu se ke všemu vyjadřovat. Propagovat své názory. Dávat na odiv svoji osobnost či jenom dojem o ní. Chtějí být nejlepší a zajímaví pro druhé. A když na to nemají, hledají cesty, jak vyniknout ať je to čímkoliv. Pokud už nahoru není kam stoupat, je zapotřebí srazit ostatní dolů. Ponížit je pod svou úroveň.
A máme zaděláno na lživé a dezinformační zprávy o těch druhých. Stačí něco vybrat a pitvat a pitvat.
Zpěvačka Ewa Farna sdílela na svém instagramu nevinný příspěvek o tom, že ji časopis Forbes zařadil do českého výběru 30 pod 30. Na fotce spiklenecky mrká a rukou dělá gesto, které je v Británii či Americe výrazem, že je vše OK. Radost z úspěchu, že se již v tak mladém věku řadí mezi elitu, ji však vzápětí zkazili někteří příliš sečtělí instagrameři.
Většinou si dávají jména jako: Mistr_4k, nebo Inkvizitor_68. V gestu našli nejméně jeden další význam a jsou zcela přesvědčeni, že je Ewa členkou Iluminátů.
„Nejsem žádná Iluminátka ani příslušnice lóže nějaké tajné organizace,“ vzkazuje Ewa, „kdo tvrdí takové bláboly, toho stihne kletba a ve jménu Adama Weishaupta se nakazí zákeřným smrtelným virem.“
A vše ztvrdila písní s názvem: Zkraceno v překladu.
Svět nám už nepatří, pánové Voskovče a Werichu. Rozhodování jsme předali jiným.
Čím víc informací se na nás valí tím méně o světě víme. Tím méně mu rozumíme. Tím méně jej tvoříme. Zahlcujeme se zbytečnostmi. Uvnitř i kolem sebe. Věříme víc strojům a necháme se ovládat aplikacemi. Myslíme si, že nám to ušetří čas, ale máme ho stále méně.
Nemáme čas jít do hloubky věcí, k podstatě. To ať za nás udělají jiní a my si poslechneme ten výcuc.
A víte co? Dopište ten můj životopis za mě! Já se jen zítra podívám, co mám udělat.
Podobný článek:
