Článek týdeníku Znojemsko z 30. prosince 2014
Frajeři na Silvestra nepijí. To jsem říkal vždy, když nastal poslední den v roce a s ním nucená zábava spojená s alkoholem. A s humorem jsem dodával, že ti, co pijí po celý rok, tak mohou poslední den vynechat. Nikdy jsem neměl rád nic, co se muselo. V takových případech jsem se společnosti vyhýbal. Pamatuji si na silvestrovské lyžování na prázdném svahu bez čekání ve frontě na vlek. Nebo setkání s podobným samotářem na odpolední silvestrovské procházce. Prostě nejsem příznivcem hromadné zábavy v davu lidí a s tím spojeného hluku a lomozu kolem. Pro mě je poslední den v roce normálním všedním dnem a úplně mi stačí strávit jej v klidu. Tak to bude i letos. Odpoledne vezmeme lahev šampusu a chlebíčky, navštívíme známé, kteří přestože bydlí naproti přes ulici, nemají během roku čas na setkání. Poslední den roku si ale udělají volno, dají děti spát a společně se pak ohlédneme za minulým rokem prohlédnutím fotoalb z cest, které jsme letos podnikli. O půlnoci uvolníme zátku šampusu a tím minulost definitivně uzavřeme. Odcházet pak budeme s pocitem, že takových dní by mělo být v roce víc, ale rádi budeme alespoň za ten jeden.
Petr H.Křivánek
Dodatek:
Letos bude program podobný, s jedním malým rozdílem: Propadl jsem totiž jedné droze. Říká se jí syndrom GOT. Ten záchvat přijde většinou právě na Silvestra a trvá zhruba deset hodin. Měl jsem to už loni a myslím i předloni. Nakonec se z toho dostanu, ale každý rok se vrací. Byl jsem s tím u doktora a on mě zapřísahal, že tentokrát to bude záchvat poslední. Prý budu do roku 2020 vyléčen. A měl pravdu. Hra o trůny totiž skončila. Osmá série byla poslední. Trochu mě to mrzelo a trochu ne, ale jak se znám, najdu si do příštího Silvestra jiný syndrom. Celý rok budu sbírat příznaky a nakonec si užiju další záchvat.