Návrat do středověku? Ono se zas tak moc nezměnilo. Symboly jsou stejné, jen se používají modernější prostředky.
Obléhatelé hradu házejí katapultem různé věci, které mají ponížit, zastrašit, otrávit či nakazit jeho obyvatele. Katapultují tak kameny, shnilou zeleninu, fekálie, těla nakažena morem a hlavy popravených zajatců. Oni jim taky pár shitů nadělili: Nakažené netopýry, hrozby a hlavy velvyslanců. Jde o takovou jednoduchou výměnu sraček.
Tentokrát si nenechal výhrůžky líbit příslušník nižší šlechty z hrabství Řeporyje a vytáhl rovnou do boje proti cizímu králi kalibrem takřka sobě vlastním. Vzal pár dobře mířených zkažených slov a hodil je přes zeď. A rovnou přes tu čínskou.
„To bylo NAPOSLEDY, co jste si takto otevřeli hubu na Českou republiku! Vaše vyjádření je daleko za hranou diplomaticky přijatelného!“ reaguje oficiální cestou.
A pokračuje: „Já vám dám, že pana předsedu senátu ČR přimějete zaplatit vysokou daň, vy kašpaři drzí, bezohlední, nevycválaní.“
Což zní spíše jako z pera Bolka Polívky a slavného dílka Šašek a královna.
Ovšem že naráží na situaci kolem bývalého šéfa horní komory českého parlamentu Jaroslava Kubery, kterému byl adresován i kontroverzní dopis z čínského velvyslanectví v Praze a po té, co se rozhodl jet na Taiwan. Než však stihl odjet, náhle zemřel.
Jeho nástupcem v čele Senátu se stal jeho spolustraník Miloš Vystrčil, jenž po několika týdnech oznámil, že na Tchaj-wan odletí. Vliv na toto rozhodnutí měly podle jeho slov právě i výhrůžky ze strany Číny.
Dopis se dál nese ve stejném duchu: „A teď mě dobře poslouchej, soudruhu ministře…“ Prostě tykání evokuje kamarádskou atmosféru a prolamuje ledy.
Jestli v Číně skoro nikdo nevěděl, kde se nachází Česká republika, tak teď si šeptají slovo Řeporyje:
雷波里耶
Parafrázujme tedy známé přísloví: Kdo se bojí, nesmí na Taiwan. A další podobné případy, kdy byla varovná slova brána na lehkou váhu: Nejezdi do Dallasu! Nechoď do divadla!
Je dobré, že někdo dělá špinavou práci za nás a my si, přestože souhlasíme, neumažeme ruce. Přitom pan starosta chtěl jen základní lidskou slušnost – okamžitou omluvu. „A tím myslím FOFREM!“ A na závěr zapojil po vzoru Blanických rytířů celý národ: „…v případě budoucího náznaku tónu, který by snad vypadal jako další vyhrožování představitelům našeho svrchovaného, suverénního státu, vás přiměji zaplatit tak vysokou cenu, za vyskakování si na nás, že si to za rámeček nedáte.“
Ať každý ví, že Češi jsou chrabrý národ s bohatou historií a dveře našich příbytků zdobí erby s obrazy našich hrdinských činů.
Ten stejný člověk by pak ještě tentýž týden dva politiky, předsedu vlády a prezidenta, nejraději eliminoval, i přesto, že ten druhý jmenovaný má k němu alespoň jazykově blízko. Ale jak se říká: Kunda sem, kunda tam.
Jeho glejt však už přečetlo na půl milionu lidí a časopis Foreign Policy jej zveřejnil jako dokument týdne.
Není to poprvé, co si tento nižší šlechtic vysloužil podobné ostruhy. Před časem nechal vybudovat pomník vlasovcům za jejich podíl na osvobození Prahy, při němž padlo na 300 vojáků Ruské osvobozenecké armády, a zároveň se odehrával spor o odstranění sochy maršála Koněva. Následné vystoupení v televizi dohnalo ruského medvěda k takovému zvýšení tlaku, že letos určitě vynechá zimní spánek.
Otázkou bez odpovědi zůstává, jestli si to král vezme k srdci nebo jej to jen pobavilo a právě teď vymýšlí další podlost.
Další článek o Číně:
