Básničky mám rád. Ona je to většinou blbost, ale jak se dá do veršů, hned to jinak zní.
Protože se vám podle vašich reakcí stýská po básničkách a píšete, ať uspořádám další soutěž, zařadil jsem alespoň básnické okénko a v něm uvádím jednu tematickou báseň.
A soutěž? Kdo ví? Možná přijde i básník. Osobně.
Jak nasadit životu koronu
Kulatej, chlupatej, ale plyšák to není
globální důvod k nejedné z hysterií
kdekterý ateista dává se na modlení
noviny straší nás světovou pandemií
V obchodech nenajdeš rýži či těstoviny
senioři pletou si hodiny, kdy mají nakupovat
každý dnes ví, z čí to bylo viny
před virem z Číny není se kam schovat
Život už nebude, jaký býval
konec je snům, které jsem sníval
Můžem jít do práce, pokud nás chtějí
živnostník váže si smyčku na laně
platy se krátí a lidé propouštějí
žádná doprava nejezdí normálně
O ničem jiném řeč se dnes nevede
televize učí tě, jak mýt si ruce
na prstech spočítáš, komu ještě nejebe
další měsíc karantény a bude revoluce
Život už nebude, jak jsme si zvykli
vlády i nevlády se proti nám spikly
Vlasy nám zešedly z učení dětí
hranice nadobro uzavřeny
s ústenkou musíš jít vysypat smetí
k nerozeznání jsou muži od ženy
Zamčeny hospody, obchody, kina
běda tomu, kdo se srocuje
přestala nosit se člověčina
důchodce souseda bez roušky bonzuje
Život už nebude, jaký jsme znali
zbytků svobody jsme se nadobro vzdali