Jaký si to uděláš, takový to máš aneb co komu dovolíš, aby ti konal, jak sám by sis učinil.
Procházím se parkem. Čerstvě napadaný sníh dodává prostředí sváteční náladu a ticho je tak nahlas, že slyším své vrzající kroky ve sněhu. Přede mnou jde paní s taškou. Kouká do země, ani si nevšimne staršího pána co jde proti ní.
„Dobrý den, paní Nováková.“
Žena reaguje pomalu. Asi byla ponořena hluboko do svých starostí všedního dne.
„Přeji vám všechno nejlepší v tom novém roce,“ vyžádal si šedovlasý muž její pozornost, „štěstíčko, zdravíčko a ať to s těma debilama nějak vydržíme!“
Paní si nechává třást rukou jako v transu a přemýšlí, co ji právě pán přeje. Bylo jasné, že nemyslí jejich manželské protějšky či děti od sousedů. Svou poznámku mířil na politiky.
Co tím vlastně chtěl říct? Vydržme to bezpráví a nechme si šlapat po hlavách? Dobrovolně přijměme otroctví?
Podívala se na něj, jako by ho neznala. Na první pohled má už svá mladá léta za sebou. Naznal tedy, že je čas všechno vzdát a dožít si v ústraní jako nevolník? Už pustil svůj život z rukou? Sám sebe postavil do role otroka. Jaké zoufalství jej přimělo k takovému činu?
„Promiňte, spěchám vyzvednout balíček do zásilkovny,“ neměla paní důvod pokračovat v rozhovoru, „ať se vám splní všechna vaše přání.“
Pán nenaléhal a pokračoval dál. Teprve po pár krocích si žena uvědomila, že mu vlastně přála, aby to s těma debilama vydržel. Nu což, bylo to jeho přání. Já si ho nevymyslela.
Martin Luther King měl sen, že jednoho dne se národ vzpřímí a zakusí skutečný význam svého kréda: Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.
Martin Luther King měl sen, že si na cihlově červených svazích v Georgii budou moci potomci někdejších otroků usednout jako bratři u jednoho stolu s potomky někdejších otrokářů.
Martin Luther King měl sen, že promění Mississippi v oázu svobody.
Martin Luther King měl sen, že jeho čtyři děti budou jednou žít v zemi, kde budou posuzovány podle kvality charakteru.
Martin Luther King měl sen, že právě v Alabamě si jednoho dne budou moci malí černí chlapci a dívky podat ruce s bílými dětmi jako bratři a sestry.
Martin Luther King měl sen, že jednoho dne bude každé údolí vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy, pahorkatina v rovinu se změní a horské hřbety v pláně.
Já mám taky sen. Sním o tom, že se lidé probudí. Probudí se z letargie svého snu a vezmou život do svých rukou. Začnou věřit, že mohou všechno změnit sami.
„A s touto vírou budeme schopni vytěžit z hory zoufalství kámen naděje. S touto vírou budeme schopni proměnit drásavou disharmonii uvnitř vlastního národa v nádhernou symfonii bratrství.“
Já už se probudil. Převzal jsem zodpovědnost do vlastních rukou a nenechám se nikým ovlivňovat a ovládat.
A co vy bratři a sestry?
