Setkání v blázinci

Někde v neznámu, nevíme kdy a hlavně proč, konala se určitě hrozně důležitá schůze

 

Vážení přátele, jak jistě víte, od zítra jsme skoro všechno zakázali:

Hospody zavřené, alkohol na veřejnosti se nesmí konzumovat, zpívat je zakázáno. Dále, kostely jsou taktéž zavřené, sport je brutálně omezen, víc jak 6 lidi nemůže být společně, natož u jednoho stolu. Můžete chodit k okýnku pro jídlo, ale jen po šesti.

Proč po šesti? Dva stačí.

Dobře dáme dva. Měl jsem to sice připraveno na příští týden, ale ještě máme rezervy, kde případně přitvrdit.

Kuci, chcu vás poprosit o ty svatby. Svatby nechte ještě chvíli povolené.

Proč?

Dcera se mi vdává. Jo a mimochodem: zvu vás na svatbu a na hostinu, co bude samozřejmě následovat.

No, já myslím, že to můžeme pro pana plukovníka udělat, ne? A zároveň přejeme hodně štěstí.

Takže pokračujem. Hospody nic, hotely jídlo jen pro ubytované.

Tak to já dám lidem ubytování za korunu.

A ty si kto, že nám boříš nažízení.

Je nouzový stav, to vás všechny možem beztrestně opálkovať. Dáme tu pokutu na tri mega. Súhlasítě?

To budeme stávkovat

To možete a já vám tam ještě pošlu pár futbalových fanóšků, ať je vás víc.

Ještě chce někto interpolovat?

porcelánová soška opice ťukající si na čelo

Pošlite děcka zpátky do škol. Já už je doma nechcu. Vyhodím půl výplaty za lexauriny a tu druhou za chlast. Navíc vysosali všechna data z netu a já mám doma peklo, páč se starej nemůže koukat na porno.

Ale to nejde jen tak svévolně je pomořovat.

Jenže to se nedá vydržet.

Musíme řídit stát jako firmu. Nebo farmu? Jak jsem to ržíkal? Eště ráno sem to věděl.

Jo, farmu. Zvířat.

A já chci řídit stát jako auto.

A ty si kto?

Olga Hepnarová.

Tak mlč!

My sme zkratka rozhodovali a v březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu někdo, sice byl to ten stejný člověk, ale už přišel v nějakém čase a ty, který měli přijít, nepřišli.

Já myslím, že to vše roste exponencionálně.

A to je zase co?

To je jedno, důležité je, že to roste. A čísla máme v rukou my.

Já nemám pocit, že bysme dělali něco špatně…

Ty už nemluv. Už jsme slyšeli všechno.

Rád bych upozornil, že to já mám nejlepší nápady a pracuji nejvíc. Vždyť já chodím spát večer a ráno vstávám. Co víc možu pro lidi zrobiť?

Tak se uklidníme, že. Beze mě byste nebyli ani na půli cesty, kde jste teď. No tak.

Já myslím, že tu dnešní schůzi můžeme ukončit a na závěr pro vás mám takové malé, příjemné překvapení:

Všem přítomným jsem udělil státní vyznamenání za zásluhy.

 

Vtom vešla zdravotní sestra a zatleskala:

Končíme, pánové. Postavte se po jednom do fronty k okýnku s výdejem léků.

 

Napsat komentář