Samet – je vlasová tkanina, na které špičky hustých vlasů přesahují plochu základní vazby o jeden až dva milimetry. Původně se vyráběl z hedvábí.
Sametové textilie jsou hebké na omak, mají subtilní lesk a jsou trvanlivé a dobře splývající. Sametová revoluce se tak chce tvářit, ale už spojení těchto dvou slov je protimluv. Revoluce byly vždy krvavé. Ale jedno platí, vždy pojedly své děti. A ty děti jsme my!
Ideály zrozeny za zvuků cinkání klíčů se rozplynuly v televizním vysílání a tehdy puberťačka česká demokracie dorostla do ironické dámy ve středním věku, která nejen že si na mládí nevzpomíná, ale zcela otevřeně jím pohrdá. Jednoduše proto, že si za něj dnes již nic nekoupí.
A pravda? Ta jediná si nevydělá, když se svlékne. Nahou pravdu nikdo nechce na veřejnosti ukazovat. A tak se kamufluje.
A láska? Ta si může vybrat mezi čtyřiceti pohlavími, ale ani jedno ji neuspokojí. Hlavně, že je diverzita. Když má člověk moc možností na výběr, uteče mu velice lehce podstata toho, mezi čím se vlastně rozhoduje.
Naproti tomu lež sklízí v současné době úspěchy. Nazývá se ovšem jiný názor. Nebo opozice. Odlišné, nehodící se myšlenky, jsou pak fake news a hoax. Ale lež je prostě lež. Co na tom nechápete? I přesto, že je těžko k rozeznání, ale od toho máte mozky k přemýšlení.
A lidé blbnou. Ve jménu demokracie bojovali před třiceti lety za svobodné volby. Naplnili náměstí s transparenty. A když je dnes mají, tak naplní stejná náměstí a protestují proti výsledku stejných svobodných voleb. Nebude snad problém někde jinde? Nebo snad věříte tomu, že byly volby zmanipulovány ruskými, čínskými či mimozemskými hackery?
Prostě příliš mnoho sametu je na škodu a ve spojení s něčím jako je revoluce jsem si ochoten obléci černý samet, až budu viníky doprovázet na šibenici, nebo alespoň do hodně tmavé a černé díry vězení.