Karneval

Text písně: „Páni a paní vím, jak se ruší žal…“

Tento týden probíhá karneval v Riu de Janeiru. Světoznámý festival, kde chodí po ulicích dlouhé průvody extravagantně (ne)oděných tanečníků a tanečnic křepčících v rytmu samby. První zmínky o něm se datují do první poloviny osmnáctého století. V současné době jej navštíví dva miliony lidí denně.

Nemusíme však chodit tak daleko do minulosti. Veselice typu maškarní ples zasáhla i mé dětství a nutno říci, že na mě zanechala své stopy.

Jsem spíše plachý uzavřený typ a až do puberty mi fyzický pohyb zvaný tanec, dělal nemalé problémy. Styděl jsem se projevovat na veřejnosti, natož v nějakém přihlouplém převleku. Takže tato zábava byla zábavná spíše pro rodiče, ale pro nás s bratrem to bylo utrpení.

Mě navlékli do punčocháčů, které evokují více ženské oblečení, dostal jsem modrý top svázaný v pase stuhou, tak že se vytvořila jakási sukénka a na hlavě mi přistál podivný kulatý klobouk. Toužil jsem mít alespoň chlapskou zbraň, ale imitace kordu tuto touhu neuspokojila.

Bratr, v podobě klauna, vyfasoval oranžově strakatý overal s velkými bambulemi z chemlonu místo knoflíků, nezbytný červený nos a rezavou paruku. Oba jsme též obdrželi rukavičky a dílo zkázy bylo hotovo.

alegorický vůz s mořskou pannou

Pak přišlo to nejhorší. Naše ponížení mělo být zvěčněno. Otec vytáhl Flexaretu a příbuzní nás obklíčili, načež začali pomalu zatahovat leč. Pokusili jsme se o únik, ale měli lépe zmapovaný terén a ve foyer nás dostali. „Nechci nikomu dělat šaška,“ prohlásil bratr, ale jeho slova zanikla v šumu předsálí.

Dodnes mám schované nasrané fotky prince s klaunem stojící před závěsem, s tvářemi zkroucenými do grimas právě dopadených revolucionářů pohrdajících režimem, v jejich poslední chvíli u popravčí zdi.

Tím ovšem utrpení neskončilo. Máma vytáhla trumf v podobě kapesníku: „Počkej na tváři máš nějako špínu.“ A po cestě k nám na kapesník plivla. Potom nám oním koncem pořádně otřela tváře, až to vypadalo, že na nich máme červený make-up.

Konečně vyletěl osvobozující ptáček a my byli propuštěni.

Pokud pojedu někdy do Ria na karneval, tak bez rodičů. A vy?

Napsat komentář