A tak už to bude napořád

Nevím, co chci. Nevím, co si myslím. Nevím co dělat se svým mozkem vyschlým.

 

grafiti medvěda, zajíce a lišky na cihlové zdi

Sděluje Hony, zpěvák skupiny Visací zámek v jedné ze svých písní. A slova pokračují: Mír a klid s vámi a dávám si pozor, pozor…

Jakoby píseň stará hodně přes třicet let přinášela svoje memento do těchto nejistých dní, kdy nikdo neví, co bude zítra, co bylo včera, si už nepamatuje, a do kdy to bude trvat, neví ani bůh. Není příkladu ni autority, o kterou by se dalo opřít a tak člověk utíká ke starým posvátným textům, hledaje v nich moudrost věků.

Připomíná mi to vtip o tom, jak dělal medvěd v lese pořádek. Tak vám jej povím, třeba v něm najdete nápovědu, jaký zvolit k dnešní době přístup:

 

Jednoho dne si medvěd řekl, že je lese moc nepořádek a že je potřeba to vyřešit.

Začal u vlka, o kterém věděl, že je alkoholik. Vlezl k němu do doupěte, a co nevidí: Prázdné lahve od piva a kořalky se válejí všude po bytě, popelníky plné nedopalků a v rohu nablito. Vlk leží na zemi totálně ožralej. Chytl vlka pod krkem a zatřásl s ním:

Hej vlku, děláš lesu ostudu. S tím je konec! Teď si tu uklidíš, sám vystřízlivíš a chlastu se už ani nedotkneš. Jinak bude zle! Rozumíš?

Vlk ještě s kocovinou zakýval hlavou.

Tak je to v pořádku. Zítra si to přijdu zkontrolovat.

Druhý den, když přišel na kontrolu, vlk seděl způsobně u stolu a pil kávu. Střízlivý.

Vidíš, vlku, když chceš, že to jde, pochválil jej medvěd, tak to teď bude pořád. A odešel za liškou, o které pro změnu slyšel, že je hrozná prostopášnice.

Hned, jak vešel do jejího pelechu, měl jasno: Silná sladká voňavka místo vzduchu, erotická výzdoba na růžových stěnách a po zemi plno prezervativů. Liška ležela v posteli zahalena jen do spodního prádla s podvazkovým pásem. Chytl lišku a pod krkem a zatřepal s ní:

Hej liško, děláš lesu špatnou pověst. S tím je konec! Teď si tu uklidíš, vyvětráš a oblečeš se. A na smilnění zapomeň. Jinak bude zle! Rozumíš?

No když myslíš, třepala liška nožkama ve vzduchu.

Tak je to v pořádku. Zítra si to přijdu zkontrolovat.

Druhý den byla liška slušně oděna, v pelíšku byl čerstvý vzduch a dokonce měla vymalováno. Pekla koláč a na stole měla košík s háčkováním.

Vidíš, liško, když chceš, že to jde, pochválil ji medvěd, tak to teď bude pořád. A odešel k zajícovi, neboť to byl v lese největší prevít.

Sotva vstoupil do jeho nory, zděsil se toho obrazu: Dým z marihuany se vznášel ve vzduchu. Všude byly podivné zkumavky, ve dřezu plíseň, na stole podezřelý bílý prášek a injekční stříkačky rozházeny po celé zemi. Zajíce našel až po chvíli pod hromadou starých hadrů totálně v rauši. Chytil jej pod krkem a zatřepal s ním:

Hej zajíci, kvůli tobě se nám ostatní lesy vyhýbaj. S tím je konec! Teď si to tu dáš totálně do pucu, ten bordel vyhážeš do kontejneru a ty budeš čistej. Na drogy se nadobro vykašleš. Jinak bude zle! Rozumíš?

Zajíc byl mimo, tak se zmohl jen na slabé pípnutí.

Beru to jako ano. Zítra si to přijdu zkontrolovat.

Druhý den se medvěd zděsil při pohledu na ještě větší nepořádek v zajícově noře. Smrad by se dal krájet a býval by přísahal, že to, co leží na koberci, jsou bobky. Zajíc nikde.

Vydal se jej tedy hledat. Prošel celý les, louky a pláně, nakoukl do všech mlází. Odvážil se i za humna nejbližší vesnice, ale zajíce neviděl. Když došel k rybníku za vesnicí, myslel si, že už ho nenajde a usedl u vrby. Vtom vidí z vody koukat dvě zaječí uši. Tak tady se mně chceš schovat, řekl si, vytáhl zajíce za uši z vody a obořil se na něj:

Co to má znamenat? Něco jsem ti snad včera řekl!

Tak hele, začal zajíc ze široka vysvětlovat, v lese si dělej pořádky, jak chceš, ale nás ryby nech na pokoji!

 

Napsat komentář