Občané, konečně máte možnost vyjádřit svůj postoj Ohne maulkorb, tedy Bez náhubku. Blíží se totiž volby. Nebo jej zase skryjete pod rouškou lhostejnosti či strachu a s ústy zacpanými koblihou řeknete slepě ANO? Ale už babička říkávala, že s plnou pusou se nemluví.
Lidé mají potřebu se pořád k něčemu vyjadřovat, na všechno mít názor a budit tím dojem, že všemu rozumí a můžou z fleku řídit cokoliv, od letadla po stát. Ale ono by možná stačilo, aby vzali zbytky rozumu do hrsti alespoň ve chvílích, kdy jejich názor má nějakou váhu a snad by mohl i něco opravdu změnit a přesto, že se bojí mluvit nahlas, mohou to napsat na papír při tajné volbě a svěřit svůj postoj urně. Myslím tu nádobu na hlasy, ne zvláštní jednotku určenou k provádění rychlých ozbrojených zásahů.
Blíží se volby a to je příležitost pro hospodské kverulanty, aby svůj názor podpořili také něčím jiným, než dvojitým rumem. Anebo totálně popřeli. Jejich svědomí.
A politici? Ti si do úst nevidí ještě víc, než jindy a plní je sliby tak tučnými, že když je spolykáte, budete je trávit další čtyři roky. A budou to oni, kteří vám po celou dobu vašeho břichabolu budou prodávat předražené zažívací kapky, abyste přežili a přišli zase k té jejich urně, než vás uloží do té vaší. Konečně budete osvobozeni od zátěže zodpovědnosti, té koule na noze – volby mezi zlem větším či menším. Vždyť politici jsou přece jedna banda zlodějů a lhářů! Ale jsou to voliči, co je udržují v bludu důležitosti a nezranitelnosti.
Dnes jsem našel ve schránce dopis od Andreje Babiše. Jako by nestačilo, že čučí z billboardů u cesty. „Jestli tam není aspoň litr,“ říkal jsem si, když jsem bral nůž a řezal do papíru, „tak ti ten zmuchlanej papír narvu do pusy jako roubík. Peníze tam nebyly. Andrej brečel v dopise rozsahu A4, jak jsou všichni proti němu a obratem se chlubil, že je nejlepší a vyvede naši zemi z doby temna, do které ji ti ostatní uvrhli.
Krásné čtení. Ten, kdo to napsal mě dojal. Ke konci už jsem měl opravdový dojem, že když si tím papírem vytřu zadek, tak nebudu mít Covid – nejmíň do voleb.
Lidé jděte!
A zvolte si cestu, jakou si zasloužíte!
I když si sundáte roušky a respirátory a vyrazíme volně dýchat do ulic, některým lidem pořád zůstane náhubek!
Myslím, že už je na čase odhodit náhubky. Myslím, že už je na čase zahodit strach a říci svůj názor nahlas. A to neplatí jen o volbách! Nespokojenost přece můžeme vyjádřit kdykoliv.
Tak to dělejte!
Bič boží je sám nevyžene.
