Aneb kdo se nebojí jít se mnou na pivo? Ale pozor, smrdím korunavirem!
Právě jsem se vrátil z dovolené v Myanmaru a jako bych se ocitnul na jiné planetě. Nebo se stal hlavním hrdinou románu science fiction od Ondřeje Neffa. Regály zejí prázdnotou. Těstoviny pryč a rýže zůstal poslední druh. Ten nejdražší.
„Co se to děje?“ Rozhlížím se kolem. Až z chytré bedýnky jsem se dověděl, že z Itálie k nám zamířil již dříve poslaný pozdrav z Číny a to COVID-19 (z anglického spojení coronavirus disease 2019). Chvilku mu to trvalo, ale dočkali jsme se.
Vzpomněl jsem si na podivné dotazy kolegy v práci, když jsem odjížděl: „Ty nemáš strach jet na druhý konec světa? Víš, jak je to blízko Číny?“ Jo, zeměpis znám. „Proč nejedeš jako já do Itálie na lyže?“ Uběhl týden a oba máme oba home office, ale já mám menší strach. Nicméně abych dal taky všeobecné panice za dost, šel jsem si koupit čtyři litry Rulandského šedého. Co bych taky dělal s dvaceti kily mouky?
Takže jsem se ocitl uprostřed apokalyptické situace v předvečer stanného práva a zákazu vycházení. Kdybych přijel třeba s ptačí chřipkou, tak by nikdo ani nepípl. Ještě že Moraváci a Češi vše překryjí svým osobitým černým humorem, který jim už pomohl přežít nejednu katastrofu, byť trvala čtyřicet let.
Pár příkladů za všechny:
Na poštu vběhli tři muži s rouškami na obličeji. Lidé ihned propadli panice. Vzápětí se však uklidnili, neboť šlo o pouhé přepadení.
V důsledku viru COVID-19 umřelo již 500 000 lidí. Tolik? Na virus jen 20000. Ostatní se ušlapali v supermarketu, při nakupování zásob.
Vláda České republiky v rámci opatření proti koronaviru zrušila skupinu Chinaski. Obsahuje prý jak Čínu, tak lyže, které evokují Italské hory, a navíc se proslýchá, že jeden ze skupiny je malátný.
Stále vyvstává plno nezodpovězeným otázek: