Noční procházka městem
Stačil jsem zakřičet
do prázdna uliček
oněch pár slov
Nikdo je neslyší
jen čísi kroky si pospíší
odejít za roh
Chůze mezi kolejemi
opájí mě nadějemi
že mám cíl
Možná že zítra
za brzkého jitra
nevzpomenu, kde jsem v noci byl
Po schodech běžím
radniční věží
na střechu
Otisky mých podrážek
vtiskly se do dlážek
jak do mechu
Tak ještě jednou dokola
zkusit ta slova zavolat
než davy lidí půjdou do práce
V kostele počkám na svítání
za zvuku ptačího štěbetání
vracím se do svého paláce